Preskočiť na obsah Preskočiť na ľavý panel Preskočiť na pätičku

Pověsti a zajímavosti

Pověst o ptáčníkovi Libčanovi

O původu Libčan zachovala se lidová pověst. Vypravuje se takto: Slavný vévoda Břetislav I. (1037-1055) navštívil se svým synem Jaromírem Hradec a vyjel si na lov do tmavých hvozdů, od nich jméno Hvozdnice. Spatřil divokého kance, pronásledoval jej a zabloudil. Tu slyší pískání jakého si ptáčníka, jménem Libčana, jde k němu a dostává v jeho chatrči pohostinství a nocleh. Ráno provázen z hvozdů ptáčníkem, nalezl své služebnictvo jej hledající. Ptáčník vida, koho hostil, padl na kolena. “Vstaň příteli”, pravil Břetislav, vstaň, a buď ubezpečen, že jsi mi velké dobrodiní prokázal. Ten vrch, na němž tvé čihadlo stojí až dolu k údolí, celé široké okolí i s hvozdem, jest od této chvíle, majetkem tvým i tvých dědiců.” Z boudy ptáčníkovi stal se hrádek , kol něhož vznikla osada, nazvaná po ptáčníkovi “Libčany”.

Z Ročenky katolíků v Libčanech, léta Páně 1940.

Pověst o založení Libčan Dobromírovým synem Libeczem

Léta 780, Dobromír, bratr Bydnuv (tentýž založil Bydžov) jenž byl také syn Slavomilul, pána Koužimského, dlouhý čas po svém bratru teskliv jsa, vzav od otce odpuštění, za ním k východu se obrátil, maje sebou mnoho čeledin a veliká stáda. Skrze lesy, za svými vůdci se bral a přišel až k Bydžovu. Tu jeho bratr, vyšel proti němu jej vítal a pak spolu nějaký čas pobyli. Byd ukázal Dobromírovi hojnější pastvu a úrodnější zemi. Prohlédnuvše sobě krajinu, stanuli u pramenu, píti sobě z něho podati kázali, a hned toho dne to Dobromírovi dvůr prostraný založen, kterýž od něho nazván Dobronice aneb Dobřenice. Dobromír měl ženu, která slula Domoslava a syna Libecz (Libec) a toho velmi miloval. Protož hned toho roku, přišel na jedno návrší ne příkré, z kteréhož mohl mnohé spatřiti krajiny, tu dvůr svému synu založiti kázal, a dům kamenný, pevný postaviti a dáno jemu jméno Libec-Libčan; původně Ljubčané.

Libčany “Český Betlém”

Malíř Mikoláš Aleš údajně tuto vesnici díky její malebné poloze mezi lesy a ovocnými sady nazval „Český Betlém“.