Historie obce Želí

První zmínka o obci Želí pochází z roku 1365, kdy Svatomír a Hynek z Hořic učinili vklad do zemských desk o tom, že po svém otci Jakušovi z Hořic zdědili 2 díly Hořic, 2 díly Březovské Lhotky, 2 díly na 4 mlýnech v Březovicích, ves Radíkovice, celou ves Želí (Žely), 3 kopy grošů ve Hvozdnici, 20 kop grošů ročního platu v Myštěvsi. Dříve ves nosila též pojmenování Žely, Želá, Zely a Zžel. Podle lidových vyprávění měla vzniknout od toho, že zde bylo od nepaměti plno stesků a žalů a zdejší lid nevycházel z nářků a žalů. Svým způsobem měla být ves protikladem nedalekého Radostova.

Od roku 1503 držel Želí Václav Nejedlý z Vysoké, po němž v roce 1534 následoval syn Jindřich, který roku 1549 koupil od Jaroslava z Pernštejna Libčany a svou poslední vůlí velmi obdaroval školu v Hradci Králové. Od těch dob bylo Želí součástí libčanského panství, a to až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. Podle berní ruly z roku 1654 byla obec pustá a zdejší role byly větším dílem zarostlé.

Osídlení této lokality je však mnohem staršího původu, neboť v roce 1847 kněz P. Václav Krolmus odkryl u Želí, Libčan, Homyle a Boharyně rozsáhlé pravěké žároviště a pohřebiště únětické kultury. U Želí se jednalo o místa – „Želský háj“ a „Na Petřinách“. Půda zde byla promísena s popelem, řadou střepů z keramických nádob a kousků uhlí. Některé prameny však uvádějí, že se tak stalo až roku 1858. V roudnickém katastru nedaleko Želí, v lese „Na horkách“ nalezl František Kuchyňka roku 1865 různé kovové předměty. Měděnou sekyrku prodal V. Kupferovi, majiteli litografického závodu v Poděbradech, který ji daroval královéhradeckému historickému muzeu.

Od roku 1849 bylo Želí samostatnou politickou obcí. V roce 1866 probíhaly v okolí boje prusko-rakouské války. Roku 1873 přistoupili zdejší hospodáři do libčanského spolku pro pořízení parní mlátičky. 22. července 1899 zasáhla obec velká bouře s přívalovými srážkami. V roce 1910 žilo v Želí 95 obyvatel v 18 domech a v roce 1921 žilo v Želí 129 obyvatel v 19 domech. 12. června 1934 vypukl oheň v lese Kozí kopec, kde shořela plocha o výměře 800 m2.

Za německé okupace nesla obec pojmenování Schell. Roku 1940 zde žilo 103 obyvatel ve 21 domech. V letech 1944-1945 bylo mezi Želím a Roudnicí stavěno vojenské letiště. Zdejší pamětihodností je kaplička z roku 1881. Nejvýznamnějším místním rodákem je botanik prof. Ing. RNDr. Vlastimil Herout, DrSc. (17. března 1921 – 28. června 1999).

Obec má svoji prodejnu potravin, kterou si místní postavili v akci „ Z“ a v roce 1974 se otevřel a provoz prodejny je zajištěn i v současnosti.

Na polích v okolí obce hospodařilo ZD Libčany, které se začalo věnovat ovocnářství, což v té době přineslo určité nevýhody, například likvidaci polních cest, jako byla cesta „ po Černé“ z Libčan do Želí, kde stála památná lípa „ U Františka“, jejíž stáří bylo odhadováno na více než 200 let, nebo cesta „ Dvorská“ k lesu a další. Ta byla na přání občanů v roce 2021 znovu obnovena a vysázena alej.

Kultura v Želí

Kulturní život v obci se koná ve zdejší „ Osvěžovně“ a na upraveném prostranství před ní. Tenisový kurt je také chloubou místních a těší se velkému zájmu stejně tak jako zrekonstruované dětské hřiště. V Želí se pořádá mnoho kulturních a společenských akcí. Pravidelně po pěti letech se připravuje setkání rodáků obce. Dále se konají akce jako rozsvícení stromu v adventním čase, dětské dny, karetní turnaje, rybářské závody a tenisové turnaje.

Rybník v Želí se také v roce 2020 dočkal revitalizace, došlo k odbahnění a opravě stavidla za spolupráce s místními občany a zároveň se k rybníku přistěhoval vodník „Želásek“, který rybník hlídá.